Góry Stołowe - kraina zrodzona z morza
Rostliny a houby
Luční společenstva
K tvoření lučních společenstev na území Národního parku Stolových hor přispěl rozvoj pastevního hospodářství a zemědělství. Primárně taková místa vznikaly hlavně v důsledku živelných pohrom. Vypalování primárních lesů pro získání nových terénů pod ornou půdu a pastviny způsobovalo ničení původní vegetace, ale současně umožňovalo vznik nových stanovišť pro méně rozšířené rostliny nebo se dokonce dříve nevyskytující na tomto území. 
Druhově bohaté malebné společenstva horských luk zavděčují svojí existenci člověkovi, ale také člověk ustoupením od metody tradičního hospodářství způsobil jejich přeměnu. Používané za účelem intenzifikace výroby zaorání luk, používání umělých hnojiv a dodatečné setí směsí ušlechtilých trav, dovedlo k rychlému ústupu mnoho druhů a stratě přírodních hodnot dříve existujících polo-přírodních lučních společenstev. Vzniklé fytocenózy se po několika letech eksploatace také staly měné hospodářsky hodnotné. Různorodná travní společenstva zaujímají na území Národního parku Stolových hor povrch více než 300 ha.. Na vrchovině prostřední úrovně zarovnání hor jsou to často druhově chudé pozemědělská společenstva a chude pastviny. Některé z nich se charakterizují převahou trávy psinečku obecného, jiné medyňku vlnatého, a ještě jiné, nejvlhčí, metlice trsnaté. Zdůraznit zde můžeme také malé plochy, na kterých převažuje subalpský druh – pcháč různolistý. Tento druhy kvete v létě a vytváří košíčky tmavěnachových květů o velikosti do 5 průměru. Jeho listy, bílé a chloupkaté od spodní strany, prokazují velkou variabilitu tvaru. Na loukách vzniklých na zemědělských půdách se vzácně vyskytuje chráněný mečík střechovitý a subalpský druh s velkými širokovejčitými listy – šťovík alpský. Ve vzniklých na chudých půdách smilkových trávníků (název pochází od vyskytující se zde smilky tuhé) se můžeme setkat se vzácnou, arniku prhu. Tato pěkná bylina se zlatožlutými květy se dříve hojně vyskytovala na územích Národního parku Stolových hor. Celá řadu její stanovšť była podobne jako v jiných čásstech země nesprávným používaním k léčebným účelům. Ze všech luk se ve Stolových horách za částečně přirozená a nejméně zdegradovaná pole považují druhově bohaté bahnité louky s početnými populacemi některých chráněných rostlin. Zvláštní aspekt jim přidává v květnu upolín evropský - místně nazvaný "kladskou růží" a považovaný za symbol regionu Kladské Země.
Na vodou prosáklých loukých se tvoří celé lány zlatožlutých kruhů, kolébajících se na větru mezi jarní zelení tráv. Lze ho obdivovat mezi jinými v oblasti Lezyckých Skalek, které jsou součástí rozlehlých luk na prostřední úrovni zarovnání hor u úpatí masívu Narožníka. Rozházené mezi vysokými travami na tomto otevřeném území jednotlivé pískovcové skalky a doprovázející je rozvětvené stromy vyvolávají dojem "africké savany" a často je toto území nazváno "Lezyckou Savanou". Samozřejmě, že vegetace a způsob vzniku těchto travnatých společenstev nemají nic společného s opravdovou savanou, ale krajina je skutečně neobvyklá. Upolínovi obvykle dopomáhá pěkná horská rostlina kýchavice zelená o výšce do 1,5m s širokoeliptickými listmi a vstavače s prstnatcem májovým. Na podzim se mokré louky pokrývají připomínajícími šafrány květy ocúnu jesenního. Nejbohatší a nejcennější společenstva rozvinuté na úrodních půdách jsou označeny, jako sudecká vstavačová louka. Na podzim jsou mokré louky pokryty květy ocúna jesenního. Nejbohatší a nejcennější společenstva rozvinuté na úrodních půdách jsou označeny, jako sudecká vstavačová louka. Rosnou zde vstavače jak: bradáček vejčitý, pětiprstka žežulník, vstavač mužský a potvrzená na jediném v Sudetách stanovišti hlavinka horská. Z jiných podléhajících ochraně rostlin se zde vyskytují: orlíček obecný, zvonečník hlavatý, hořec brvitý, hořeček český i hořeček žlutavý. Společenstva vstavačové louky patří k nejcennějším na celém území Parku. Mezi lučními druhy vyskytující se na lokalitách mírně vlhkých, je nejvíce zajímavá lilie cibulkonosná. Tato lilie, která má největší květy ze všech divoce rostoucích rostlin v naší zemi, je v Polsku velice vzácná. Je známo, že kromě několika stanovišť v Národním parku Stolových hor a v Kladské zemi, je známá ještě pouze z okolí Dzianisza pod Tatrami.
Travní společenstva, i když zaujímají pouze ok. 5% povrchu Parku, v značné míře rozhodují o jeho biorůznorudnosti, neboť se v nich vyskytuje blízko 40 % druhů cévnaté flóry. Navíc jsou louky velmi důležitým elementem kulturní krajiny Stolových hor. Novým problémem s tím spojeným, který se objevil v posledních letech, je zarůstání luk. Celkové přerušení pastvy zvířat a sekání trav vede k rychlému růstu obsahu dusičnanů v půdě. Na louce se tak objevují druhy odpornéna dusík, později vysoké byliny; nejčastěji starček Fuchsův, a dale vrby a břízy. Nakonec vznikají břízové lessy s velice chudým podrostem. V údolí potoků a v místech exsudace vod se vyskytují části spojené s vodou bylinno-rostlinných společenstev, ve kterých převládá devětsil bílý.Menší povrch v hranicích Parku zaujímají synantropní společenstva tj. flóra doprovázející člověka.
Jsou zvláště dobře rozvinuté na území jediné ležící na území Parku vsi Pastýřka. Plné ochraně polského práva podléhá 28 druhů, 11 jsou to rostliny ze seznamu ohrožených rostlin v Polsku nebo nacházející se v Polské Červené knize rostlin, a 9 podléhá částečné ochraně. K tomu více než 16 jiných, vyskytujících se zde druhu cévnatých rostlin, bylo uznáno za místně vzácné tj.ohrožené vyhynutím nebo vzácně se vyskytující v Sudetách a na Dolním Slezsku. Nicméně je třeba podotknout, že na území Národních parků podléhají ochraně všechny druhy rostlin.
Chcete vědět více?... Vyberte téma
Park Narodowy Gór Stołowych
ul. Słoneczna 31
57-350 Kudowa Zdrój
tel. +48 74/ 8661-436, +48 74/ 8662-097
fax. +48 74/ 8654-918
pngs@pngs.com.pl
Copyright by Park Narodowy Gór Stołowych
Mikroprojekt "Wsparcie edukacji ekologicznej na Pograniczu Kłodzkim" współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz budżetu państwa
za pośrednictwem Euroregionu Glacensis w ramach Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska - Rzeczpospolita Polska 2007 - 2013