Góry Stołowe - kraina zrodzona z morza

• PNGS
• PŘÍRODA
• TURISTIKA
• EDUKACE
• FOTOGALERIE

• Geologie
• Flóra
• Živočichové

  Rostliny a houby

Jehličnaté lesy

Člověkem uměle vysázené smrčiny, vypěstované obvykle z odrůd nepřizpůsobených do místních podmínek, se často stávají obětí přirodních faktorů. Smrky vytvářejí mělký, povrchový kořenový systém a nemají hlavní kořen Vrstva pudy pokrývající skalní podklad na většině oblastí Parku je velice mělká. Oba tyto faktory způsobují, že silne větry, zejména před nástupem jara a na pozdním podzimu, když je půda silne prosáknutá vlhkostí, způsobují velké straty v dřevních porostech dů-sledku padání a lomení se stromů. Velká poškození smrků jsou často také výsledkem častého, si-lného sněžení. V poválečném období na špatná zdravotní stav smrkových porostů měl velký vl-ivstoupající růst znečištění ovzduší. Provedené v 1994 roku výzkumy ukázaly, že v souvislosti s poškozením porostů měřeného ztrátou asimilačního aparatu, Národní park Stolových hor obsadil čtvrté místo mezi národními parky. Oslabené lesy jsou vystavené na hromadný výskyt lýkožroutů. Lýkožrout smrkový se hromadně vyskytoval na území Parku už v prvních letech existence Parku. Proto na celem území Parku, s vyjímkou přísně chráněných oblastí, se kontroluje stav smrkových lesů za účelem omezení rozvoje populace lýkožroutu smrkového, a to vyhlédáváním, od-straňováním a přímým loupáním kůry "pilinových" stromů tj. zainfekovaných tímto hmyzem. V těžko přístupném území, na příkrých svazích a mezi skalami, oloupané stromů se ponechává k př-irozenému rozkładu za účelem omezení strát biogennych prvků z ekosystému. Jinou formou omezení polupace lýkožroutu smrkového, bohužel málo efektvní, je vystavování lákajících hmyz feromonových pastí. Na odlesněných oblastech, vzniklých v důsledku působení lýkožrouta se vysazuje druhy shodné s podmínkami stanovišťe tj. buka, jedly, javor a jasan. Přestavba stromových porostů ve směru navrácení jim přirozeného charakteru je jedním z základních úkolů Parku. Flóra antropogenických smrkových lesů je velice chudá. Je převážně jednopatrová, bez rozvinutého podrostu. V lesním podrostu kromě borůvky brusnice a brusnice brusinki se nejčastěji vyskytují 2 druhy tráv metlička křivolaká a třtina chloupkatá a na jaře bílo kvetoucí šťavel kyselý. V menší míře se můžeme setkat se sedmikvítkem evropským, a na travnatých, světlých okrajích cest a místech kácení náprstníkem červeným.Tato rostlina dosahuje v naší zemi severovýchodní hranici svého výskytu. Vyskytuje se v Sudetách a také v Slezských a Živeckých Beskydách. Náprstník červený je velmi důležitou léčivou rostlinou, ale je také velmi jedovatý. Ze společenstv jehličnatých lesů mají ráz nejvíce zblížený k přirozenému skalní borovicové bory ve vrcholových partiích Velké a Malé Hejšoviny a také na Bludných Skalách. Rostoucí v nich borovice obecné mají formu připomínající přirozené "bonsai", a jejich věk často překračuje 200 let. V podrostu těchto borů kromě vřesu a brusnice brusinki zakvétá a ovocuje vzá-cná šicha černá.

• Houby, výtrusní rostliny a skalní společenstva
• Luční společenstva
• Listnaté lesy
• Jehličnaté lesy
• Rašeliniště

Copyright by Park Narodowy Gór Stołowych

Mikroprojekt "Wsparcie edukacji ekologicznej na Pograniczu Kłodzkim" współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz budżetu państwa
za pośrednictwem Euroregionu Glacensis w ramach Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska - Rzeczpospolita Polska 2007 - 2013