Góry Stołowe - kraina zrodzona z morza

• PNGS
• PŘÍRODA
• TURISTIKA
• EDUKACE
• FOTOGALERIE

• Geologie
• Flóra
• Živočichové

  Živočichové

Ryby

Vody Stolových hor napájejí povodí dvou moří. Tady začínají svůj tok potoky: Pastýřský Potok, Czermnica, Darnkowský Potok, které plynou do Moře. Potoky Stolových hor se charakterizují velkými poklesy, dobrým ovzdušněním vody a nízkou teplotou, a proto jsou krainou pstruha. Kromě něho se lze setkat s několika jinými druhy ryb jak: střevlí potoční, mřenkou mramorovanou, lipanem a vrankami. Morfologická stavba pstruha potvrzuje jeho adaptaci do prostředí horských potoků. Muskulární, drobně zploštěné tělo, nebo harmonicky uložené ploutve charakterizují dokonalého plavce, který si poradí s bystrým proudem řeky. K tomu velké oči zdůrazňují siluetu účinného dravce lovícího v průběhu dne. V mělké vodě potoku, na štěrkovém pozadí a na kamenech ležících na dně, maskují pstruzi své strakaté zbarvení. A proto se na bocích těla dospělých ryb tvoří početné tmavé a červené skvrny, poslední převážně v tmavých okrajích. Horské potoky patří k prostředím chudými v potravu, a proto pstruzi nejsou vybíravými dravci. Živí se sebranými ze dna korýši a larvy chrostíků s domky, hmyzem, a také rybami,žábami a dokonce drobnymi savci. Zejména se vyspecializovali v chytání hmyzu, po který dokážou vyskočit nad úroveň vody. Ryby, které se setkávají v horských potocích, nejsou příbuzné a pochází z odlehlých geografických regionů, čehož příkladem jsou např. vranky. Reprezentují faunu morského původu.Jejich vlastnosti ve srovnání s np. pstruhem se můžou zdát jedinečné. Jsou to: chzbějící plynový měchýř, chzbějící šupiny, a velké břišní ploutve přesunuté daleko do předu. Ve Stolových horách se můžeme setkat se dvěma druhy vranek: vranka obecná – v potocích povodí Severního moře a vranka pruhoploutvá. Ten poslední má ve Stolových horách nejvíce na zapád vysunuté místo výskytu v naší zemi a je potkáván v potocích povodí Baltského moře. Hlava těchto ryb je velká, mérně zploštělá a vybavená širokým ústním otvorem. V souvislosti s chybějícím měchýřem jsou vranky přinucení ke stálému kontaktu s podložím a nemusí aktivně vzdorovat proudu. Stačí, že těsně přiléhají k podloží. Jestli se nehýbají, je velice těžké zahlédnout vranku. Když leží na dně, dokáže se zasypat pískem. Na jaře vranky zahajují stavbu hnízd a samci začínají pečovat o své potomky. Vranky se žíví výlučně bezobratlými. Útočí na garnáty, larvy hmyzu, šneky a jiné bezobratlé. Úplně jiným rodokmen než vranky má další obyvatel potoků, a to mřenka zabydlující níže položené partie Stolových hor. Patří k rodině máloostních a vychází z teplých klimatických zón v jihovýchodní Azii. Je to malá ryba dorůstající stejně jako vranky několikanáct centimetrů. Další podobenství s vrankami je spojené s životním režimem (noční ryba, vyživující se dnovými bezobratlými) a tvarem hlavy. Z druhé strany silne prodloužené a elastické tělo a krátké, rovnoměrně rozmístěné ploutve, je výrazně odlišují. Takový tvar těla ulehčuje vtlačování se pod kameny a štěrbiny břehů, kde ryba hledá úkryt przed silnym proudem horských potoků. Svůj název zavděčují velkému počtu slizu, který vyrábí částečně pokrytá šuoinami kůže. Živí se velice drobnymi zvířátky, v chytání kterých jí pomáhají vousky umístěné na horním rtu a v koutcích úst. V nižších úrovních potoků Stolových hor, které zpovolňují svůj tok a mají širší koryta, se lze setkat s početnými lipany a podléhající druhové ochraně střevli potoční.

• Bezobratlí
• Ryby
• Obojživelníci a Plazy
• Ptáci
• Savci

Copyright by Park Narodowy Gór Stołowych

Mikroprojekt "Wsparcie edukacji ekologicznej na Pograniczu Kłodzkim" współfinansowany ze środków Europejskiego Funduszu Rozwoju Regionalnego oraz budżetu państwa
za pośrednictwem Euroregionu Glacensis w ramach Programu Operacyjnego Współpracy Transgranicznej Republika Czeska - Rzeczpospolita Polska 2007 - 2013